Gynekologická cytologie

... informace pro pacientky...

Co je gynekologická cytologie?

Onkologická gynekologická cytologie neboli PAP stěr (jinak také PAP test) je hlavní screeningovou (vyhledávací) metodou. Slouží jako základní způsob k odhalení předrakovinových změn (odborně prekanceróz, dysplázií) a rakoviny děložního hrdla. Odběr cytologického stěru se provádí v návaznosti na kolposkopické vyšetření (viz níže) a lze jej provést i v těhotenství.

Cytologickým stěrem jsou odebrány povrchové buňky ze zevní části děložního hrdla (odborně exocervixu) nejčastěji špachtlí nebo kartáčkem a povrchové buňky z kanálku děložního hrdla (odborně endocervixu) obvykle speciálním kartáčkem. Vyšetření je nebolestivé, někdy může být při odběru z kanálku děložního hrdla pociťován tupý tlak v podbřišku, po vyšetření se může objevit slabé zakrvácení.

Odebrané buňky jsou natřeny na sklo a zafixovány speciálním roztokem. Nedílnou součástí stěru je i dobře vyplněná průvodka k vyšetření, obsahující informace např. o datu posledního menstruačního krvácení, užívání antikoncepce či délce trvání těhotenství. Fixovaný preparát cytologického stěru je s dokumentací odeslán k vyhodnocení do cytologické laboratoře, kde odborník-cytolog vzorek vyšetří a nález je podrobně popsán. K hodnocení je aktuálně v České republice využívána cytologická klasifikace přijatá v USA ve městě Bethesda v roce 2014. Po velmi podrobném a jednoznačném popisu následuje doporučení dalšího postupu. Cytolog zhodnotí kvalitu stěru, hormonální stav ženy a případnou infekci a zařadí pozorované buňky děložního hrdla do příslušné kategorie. Výsledek vyšetření je popsán na výsledkovém listě, který zadavatel vyšetření obdrží zpravidla do týdne od přijetí vzorku v laboratoři.

Zjednodušeně je možné popsat 3 různé skupiny výsledků:

1. nálezy normální

2. nálezy nejasné (ASC-US, AGC-NOS)

3. nálezy abnormální (LSIL, HSIL, karcinom)

Často cytologický nález popisuje i reaktivně zánětlivé změny, jež mohou mít podíl na zkreslení nálezu. Jde o nespecifické změny vyšetřovaných buněčných elementů, které se mírně odchylují od normy, ale ještě je nelze považovat za abnormální nález. Nemusí to také vždy nutně znamenat, že u pacientky probíhá infekční zánět, který je třeba cíleně léčit. Tyto případy řeší vždy lékař, který vzorek odebral, po pečlivém zvážení všech klinických příznaků.

Dle platných pravidel screeningového programu vyžaduje normální nález opakování vyšetření v ročním intervalu, a to i v případě nálezu zánětlivých změn.

V případě nejasných nebo abnormálních výsledků je doporučena kontrola cytologického stěru v kratším intervalu, obvykle za 3-6 měsíců, případně kolposkopické vyšetření ve specializované ambulanci Centra onkologické prevence (běžně používaná zkratka COP). Dle závažnosti klinických příznaků je vhodné posoudit přínos přeléčení eventuálních zánětlivých změn nebo eliminaci změn souvisejících s atrofií epitelu v menopauze. Velmi vhodné je doplnit i HPV test na přítomnost vysoce rizikových typů HPV.

V případě abnormálního nálezu je na zvážení zadavatele vyšetření, jaký další vyšetřovací či léčebný postup v souladu s platnými postupy doporučenými Českou gynekologicko-porodnickou společností dále zvolí. V úvahu připadá opakování cytologického vyšetření v intervalu 3-6 měsíců, expertní kolposkopie nebo bioptická verifikace nálezu (viz níže).

Cytologické vyšetření je v rámci národního programu prevence karcinomu děložního hrdla plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Pro samoplátkyně (nepojištěné pacientky nebo opakované vyšetření na vlastní žádost pacientky) toto vyšetření provádíme za smluvní cenu dle aktuálně platného ceníku.

Výsledky vyšetření jsou sdělovány výhradně zadavateli vyšetření, tj. lékaři, který provedl odběr. Za žádných okolností nejsme oprávněni výsledek sdělit pacientce, rodinným příslušníkům či jiným osobám, a to ani v případě pacientek nezletilých.

Kolposkopie, expertní kolposkopie

Kolposkopické vyšetření je zobrazení děložního hrdla, pochvy a zevních rodidel ve zvětšení binokulárním kolposkopem při gynekologickém vyšetření s cílem blíže zhodnotit úroveň závažnosti změn.

Rozlišujeme základní (nativní) kolposkopii, při které je vyšetřovaná oblast pozorována bez podání jakéhokoliv roztoku, a kolposkopii rozšířenou, při které je na pozorované místo nanesen nejčastěji roztok kyseliny octové. Cílem rozšířené kolposkopie je eliminovat faktory zhoršující přehlednost (zejména hlen a nebo krev) a zvýraznit případné změny.

Pozorovány jsou změny povrchové sliznice (odborně epitelu) a změny ve tvaru a uspořádání cév. Pro jednotlivé nálezy je zavedeno odborné názvosloví, jehož cílem je popisné vyjádření plošného rozsahu i pravděpodobné závažnosti změn.

Při nejasném či abnormním cytologickém a kolposkopickém nálezu bývá často indikována biopsie (viz odkaz níže).

Biopsie (knipsbiopsie či punchbiopsie)

Jedná se o cílený odběr drobné části podezřelé tkáně speciálními kleštěmi pod kolposkopickou kontrolou vedoucí k histologickému vyšetření, jehož závěrem má být potvrzení předpokládaného rozsahu změn vyšetřované tkáně.

Tento odběr bývá dobře tolerován a lze jej provést v návaznosti na kolposkopické vyšetření bez potřeby místního nebo celkového umrtvení.

Konizace

Při průkazu předrakovinových změn u netěhotných žen je podle jejich závažnosti, věku ženy i reprodukčních plánů zvolen konzervativní postup v podobě častějších kontrol, nebo je doporučeno provedení malého operačního výkonu (nejčastěji konizace, tj. vytnutí konusu změněné tkáně), který odstraní celou postiženou část děložního čípku - dle rozsahu a lokalizace je zvolena konizace kličkou či jehlou.

V těhotenství je situace odlišná, i nejzávažnější předrakovinové změny se snažíme pouze sledovat a jejich řešení odkládáme až na období po skončení šestinedělí. Současné znalosti ukazují na relativně vysoké procento spontánního vymizení předrakovinových změn po porodu. Větší operační zákrok než jen odběr malého vzorku v podobě biopsie, volíme v těhotenství pouze při podezření na přítomnost velmi závažných rakovinových změn.